Metodický postup pro optimalizaci velikosti zemědělských pozemků

Autoři: Jiří Kapička, Jan Lang, David Petrus, Ivan Novotný, Václav Brant a Milan Kroulík
Rok: 2017
  Metodika vznikla na základě výstupu Funkčního úkolu Ministerstva zemědělství „Integrace optimalizace velikosti a rozměrových parametrů půdních bloků ve vztahu k efektivní zemědělské výrobě a ochraně zemědělského půdního fondu do samostatného modulu Protierozní kalkulačky“ s dobou řešení v letech 2016 – 2017 (MZe smlouva č.: 632-2016-10052).
Cíl metodiky: Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda ovšem neplní jen produkční funkce, ale má i neméně významné funkce mimoprodukční: akumulační, filtrační, asanační, transportní, transformační apod. Vznik půdy je následek tzv. půdotvorných procesů, které probíhají stovky až tisíce let, během kterých prochází půda různými stupni vývoje. Půdní pokryv ČR vykazuje velkou šíři a rozmanitost, která vyplývá z pestrosti uplatnění faktorů a podmínek půdotvorných procesů (Vopravil, 2009).
Půda je ovšem ohrožena celou řadou procesů z části přírodních, z větší části však vyvolaných činností člověka, které vedou k omezení nebo až zničení schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.
Půdy v ČR jsou více než z poloviny ohroženy vodní erozí, nejrozšířenějším typem degradace půd u nás. Během jedné erozní události může být spláchnuto až několik centimetrů půdy a dojít tak k její nenávratné ztrátě. V případě eroze se k degradaci půdy přidávají ještě další negativní efekty způsobené přenosem půdního materiálu a dochází tak k ohrožování obecního a soukromého majetku, zanášení vodních toků a nádrží a zhoršování jakosti povrchových vod. Vážné projevy degradace půdy erozí jsou každoročně mapovány při aktualizacích bonitovaných půdně ekologických jednotek, což se projevuje i výrazným snížením průměrné ceny pozemků.
Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – půdní bloky jsou v ČR největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily. Velikost půdních bloků na druhé straně přináší větší možnosti optimalizace pojezdů zemědělské techniky a tím i možné zvýšení efektivity obdělávání zemědělských pozemků.
Předkládaná metodika na základě zpracovaných analýz přináší podklady pro dělení zemědělských pozemků z hlediska protierozní ochrany, současně však tyto požadavky konfrontuje s požadavky na parametry půdních bloků definované z pohledu optimalizace pohybu zemědělské techniky.
Metodikou popsané parametry a požadavky v sobě zahrnuje interaktivní modul „Optimalizace velikosti pozemků“ v Protierozní kalkulačce, který určuje maximální přípustné délky svahu, zároveň však uživateli poskytuje podkladové vrstvy vzniklé na základě provedených prostorových analýz zohledňující parametry pozemků z pohledu požadavků zemědělské techniky (https://kalkulacka.vumop.cz).
Odkaz ke stažení